Prvni den v praci.
Dle rozpisu, jsem mela na 10 a tak jsem rano vesle i nevesele volala domu, zasla si pro energeticky silenou snidani, snedla jsem si ji na pokoji a aktivovavala jsem si kartu. Asi tusite, co se delo.. Stale jeste domacim oblecenim jsem s hruzou zjistila, ze je uz devet a ja nejsem oblecena v uniforme, nejsem umyta, namalovana, proste nic! Hlavne, ze mi vsude tloukli do hlavy "Nesmis prijit prvni den pozde!!" A tak jsem se rychlosti blesku presunula az na zastavku zamestnaneckeho autobusu.Pro jistotu jsem se dvakrat (nejakeho kluka a ridice autobusu) zeptala, jestli to jede do Parku (vylet do obchodu uz bych opravdu nestihla!). A tak kdyz mi oba rekli,ze ano, sedla jsem si a cekala.. A cekala a doufala, ze se brzo rozjedem.. Ale ono ne, chvilku to trvalo a ja hruzou spocena az na prdelce, ze to nestiham, kdyz jsme dojeli do Parku, vyletela jsem z autobusu prvni a uhanela pres cely Park do prace.. Po ceste jsem si jeste udelala curpauzu a tam jsem potkala pani, ktera mobilovala.Hezky jsem se ji, i kdyz neanglicky (proste slátanštinou) zeptala, kolik je hodin.. A jake bylo prekvapeni, kdyz mi rekla, ze je 9:41.
A tak jsem v klidu dosla ke svemu stanku, tam byla jen ma spolubydlici Sanja a nas supervisor. Ten se na me mracil a vypadalo to, jako by vsechno a vsechny proklinal, ze mu poslali zrovna me. =D Ukazal mi, kde mame klikaci hodiny, kazde rano si kliknem a vecer odkliknem. :))
Pak mi ukazal skrinky za ctvrtak, tak jsem ho hodila do skrinky a on mi ukazal, jak skrinku NEzamykat.. Takze jsem musela dat dalsich 25¢, abych si mohla zamknout veci. Pak me vzal do stanku a rekl "prvni, co udelas je, ze si umyjes ruce". Tak jsem si umyla ruce. S cistyma rukama me poslal za Yvone (holcina z Makedonie), ktera me zaucila, jak delat domaci hranolky z opravdovych brambor.. A tak jsem vyrabela hranolky... Hazela brambory do rychloskrabky, do jedne vody, do druhe vody, pak do krajece a nakonec jsem je davala do smazicich kosu. Prvni faze byla timto ukoncena, nasledovalo preneseni kosu do rozpalenych oleju, zmacknuti tlacitka a poslouchat, az to bude pipat, dat ty hranolky okapat a takto predsmazene odnest na stojan.. A tak porad dokola.
Postupem casuse na me supervizor zacal i usmivat.. Za dve tri hodinky od zacatku smeny mi dal hodinovou prestavku a tak jsem se sla najist do zamestaneckeho bistra. =) Tam jsem sla spolecne s Yvone.. Sedla jsem si ke jedinemu stolu, kde byly dve mista volne. Sedeli tam tri lidi (na jedne pulce) a lifeguard (plavcik) na druhe. Jelikoz mame jmenovky, kde je napsana i zeme odkud jsme, tak plavcik na me "dobrou chut", vypadlo z nej plno inormaci, mezi nimi treba ta, ze je z Karvine. Nacez se ozvala druha pulka stou, vsichni cesi! :D Nahodicka..
Po obede jsem naplnila zbytek kosu a osmazila, co se dalo.. A ve tri me super visor poslal domu, rekl mi, ze jsem sikovna a doknce se na me pekne usmal! =D
A tak jsem sla na pokoj, pri cekani na autobus jsem potkala cesku a tak jsme se daly do reci.. Je fajn, kdyz takhle ma clovek s kym popovidat a muze vypnout anglictinu.. =D
Vecer jsem zas potkala holky z ceska a slovaka dole u mikrovlnek (sla jsem si pro pytle do odpadkace), jak si vari kafe v mikrovlnce! =D Myslim, ze nas takoveto vareni ceka casem vsechny.. :(
Zitra mam na 10, tak jsem zvedava, co budu delat.. Mimochodem mam na stanku dve dalsi cesky, juch! :)
Vase uplne moc unavena Tereza...
P.S.dneska jsme s Marťou stihly i Walmart a tak se doma muzou zacit tesit na pohledy :)
30. června 2015
29. června 2015
KROK 7
Projit na HR pocess in. Vyzvednout si ID karty, byt zarazeni na urcitou pozici a nakonec si vyzvednout uniformu.. =))
Zrovnanam nekdo pod okny rve cesky :"Jedu, jedu, jedu rambo!" =D A tak musim uznat, ze cechu a slovaku je tady opravdu hodne. Druha holka, kterou jsme tu potkaly byla ceska, dneska rano jsme potkala dve jine cesky a na HR (kancelar parku, oddeleni lidskych zdroju, rikejme tomu, jak chceme) jsme pak s holkama potkaly skupinku cechu..
Dnesni den zacal roztodivne.. Venku radila vetrna smrst a silene lilo. S Martou jsme se nasnidaly (Walmartovske dobroty, ktere jsme si vcera nakoupily) a sly jsme na zastavku zamestaneckeho autobusu.. =) Po ceste, i kdyz jsme mely destniky jsme silene zmokly.. Ja nastesti poslechla mamcu a vzala si nepromokavou bundu (i kdyz uznavam, ze jsem ji doma chtela z toho kufru vyhodit.. =D).. A byla jsem moc rada, ze jsem ji mela.. Ale nohy mi to nezachranilo a jelikoz byla docela zima, leginy jsem po prichodu na HR mohla zdimat..
Process in: prihlaseni
1) odevzdaly jsme DS formular a pas
2) pak si nas zavolala slecna z Ruska a me hned poslala zpatky do toho lijaku pro podpis od zdravotniku (kvuli me alergii). Pri teceste se mi vetrem pochroumal destik. (musim si napsat, at si ho koupim =D)
3) vyplnily jsme papiry vicemene stylem: napis datum, podskrabni se. Ty ktere jsme skutecne vyplnovaly, jsme stejne nesmely podle pravdy, teda tak mi to bylo durazne vysvetleno a skoda toho, protoze mi vadi prefritovane veci a dostala jsem pozici ve "smazenem kralovstvi". Dostaly jsme furu pokynu co dal. A taky jsme dostaly bankovni karty, ze kterese muzejencerpat, nemuze se tam nic vlozit..
4) vyfotili nas a poslaly do deste do jine budovy
5) vyzvedly jsme si ID karticku a koukli na prezantaci, jak je CP super misto
6) opet jsme sly ven, tentokrat uz neprselo.. Poslali nas do " oblekarny/kostimerny" pro uniformy. Prisly jsme tam, vystaly, teda vysedely jsme si frontu a pani nam rekla, ze nejdrriv musime na velitelstvi nasi sekce(pro nas Food) a az pak muzeme prijit.. teda az budeme vedet, kde presne pracujeme a tak se stalo, ze ja budu fritovat vsechny hruzy sveta..
7) vyzvednout si uniformy.. Musim slozit poklonu tem zenam, ktere tam pracujou! Jejich odhad je uzasny!! Jen se na cloveka koukly a hned vedely, kterou velikost. Ja si prvni zkousela kalhoty, ktere mi padly, ale byly trochu kratke, pak jedny extra divne velke a nakonec neco mezi a ty jsem dostala :).. Taky se mi pani omuvila,ze zrovna nema dvoje a ze si mam zitra znova prijit.
8) sly jsme se kouknout na nase mista a ponekud jsme se zatoulaly a nevedomky jsme obesly cely park.
Pak jsme prisly na pokoj udelaly si kuskus s kukurici a kecaly a procitaly si brozury.. jsem docela utahana, takze to dneska brzo zalomim =)..
Uz se tesim, az bude pekne a ja to tu budu moct nafotit.. =)
Na pokoji jsme 4 a to ja a Marta a Sanja s Andreou aneb Maki a Rumi (makedonka a rumunka).. Zatim spolu vcelku vychazime.. :) Sanja je tady tretim rokem a Andrea druhym.. Vloni spolu bydlely a letos si to taky tak zaridily.. :) A ted neco z mala fotek, co se zatim podarilo udelat.. =))
Doplneni o nedelni den, kdyz uz jsem to nezvladla vcera publikovat. =D
Rano (cca v 8h) jsme se Martou vydaly na zaskoleni. Ale ne na nasi pracovni pozici, ale zaskolwni ve stylu, jak se chovat na ubytovani, kam bezet, kdyz bude tornado (posledni tu bylo v pondeli), ze Amerika je proste ta nejlepsi zeme a kdyz bude rano znit hymna USA a vlajka pujde nahoru, mame se zastavit, otocit se smerem k vlajce a cekat, nez hymna dozni.. Taky jsme byli pouceni o tom, co tady mame za vyhody a tak podobne. Jako posledni bylo skoleni ohledne spolecnosti, tedy prezentace CP, ze se mame stale usmivat, mavat na ostatni a byt aktivni. Oslovovat zakazniky a tak podobne.. :) Na poslednim treninku jsem nebyla s Martou ve skupince, za to jsem mela ve skupince dva uzasne a usmevave Taiwance, se kterymi jsem si povidala.. A vtip byl, kdyz se se mnou chteli vyfotit. Slecna pomalu o dve hlavy mensi nez ja a chlape o hlavu a pul. Takze na te fotce vypadam urcite jako megaobr! =D Ale ted uz ty slibovane fotky..
Nakupy ve Walmartu
Moje ID karticka zamestnance.. Dneska jsem si byla vyridit novou, protoze ta 18ka v kolecku mel byt muj vek.. Ted uz tam mam 21 v modrem kolecku =)..
Zrovnanam nekdo pod okny rve cesky :"Jedu, jedu, jedu rambo!" =D A tak musim uznat, ze cechu a slovaku je tady opravdu hodne. Druha holka, kterou jsme tu potkaly byla ceska, dneska rano jsme potkala dve jine cesky a na HR (kancelar parku, oddeleni lidskych zdroju, rikejme tomu, jak chceme) jsme pak s holkama potkaly skupinku cechu..
Dnesni den zacal roztodivne.. Venku radila vetrna smrst a silene lilo. S Martou jsme se nasnidaly (Walmartovske dobroty, ktere jsme si vcera nakoupily) a sly jsme na zastavku zamestaneckeho autobusu.. =) Po ceste, i kdyz jsme mely destniky jsme silene zmokly.. Ja nastesti poslechla mamcu a vzala si nepromokavou bundu (i kdyz uznavam, ze jsem ji doma chtela z toho kufru vyhodit.. =D).. A byla jsem moc rada, ze jsem ji mela.. Ale nohy mi to nezachranilo a jelikoz byla docela zima, leginy jsem po prichodu na HR mohla zdimat..
Process in: prihlaseni
1) odevzdaly jsme DS formular a pas
2) pak si nas zavolala slecna z Ruska a me hned poslala zpatky do toho lijaku pro podpis od zdravotniku (kvuli me alergii). Pri teceste se mi vetrem pochroumal destik. (musim si napsat, at si ho koupim =D)
3) vyplnily jsme papiry vicemene stylem: napis datum, podskrabni se. Ty ktere jsme skutecne vyplnovaly, jsme stejne nesmely podle pravdy, teda tak mi to bylo durazne vysvetleno a skoda toho, protoze mi vadi prefritovane veci a dostala jsem pozici ve "smazenem kralovstvi". Dostaly jsme furu pokynu co dal. A taky jsme dostaly bankovni karty, ze kterese muzejencerpat, nemuze se tam nic vlozit..
4) vyfotili nas a poslaly do deste do jine budovy
5) vyzvedly jsme si ID karticku a koukli na prezantaci, jak je CP super misto
6) opet jsme sly ven, tentokrat uz neprselo.. Poslali nas do " oblekarny/kostimerny" pro uniformy. Prisly jsme tam, vystaly, teda vysedely jsme si frontu a pani nam rekla, ze nejdrriv musime na velitelstvi nasi sekce(pro nas Food) a az pak muzeme prijit.. teda az budeme vedet, kde presne pracujeme a tak se stalo, ze ja budu fritovat vsechny hruzy sveta..
7) vyzvednout si uniformy.. Musim slozit poklonu tem zenam, ktere tam pracujou! Jejich odhad je uzasny!! Jen se na cloveka koukly a hned vedely, kterou velikost. Ja si prvni zkousela kalhoty, ktere mi padly, ale byly trochu kratke, pak jedny extra divne velke a nakonec neco mezi a ty jsem dostala :).. Taky se mi pani omuvila,ze zrovna nema dvoje a ze si mam zitra znova prijit.
8) sly jsme se kouknout na nase mista a ponekud jsme se zatoulaly a nevedomky jsme obesly cely park.
Pak jsme prisly na pokoj udelaly si kuskus s kukurici a kecaly a procitaly si brozury.. jsem docela utahana, takze to dneska brzo zalomim =)..
Uz se tesim, az bude pekne a ja to tu budu moct nafotit.. =)
Na pokoji jsme 4 a to ja a Marta a Sanja s Andreou aneb Maki a Rumi (makedonka a rumunka).. Zatim spolu vcelku vychazime.. :) Sanja je tady tretim rokem a Andrea druhym.. Vloni spolu bydlely a letos si to taky tak zaridily.. :) A ted neco z mala fotek, co se zatim podarilo udelat.. =))
Doplneni o nedelni den, kdyz uz jsem to nezvladla vcera publikovat. =D
Rano (cca v 8h) jsme se Martou vydaly na zaskoleni. Ale ne na nasi pracovni pozici, ale zaskolwni ve stylu, jak se chovat na ubytovani, kam bezet, kdyz bude tornado (posledni tu bylo v pondeli), ze Amerika je proste ta nejlepsi zeme a kdyz bude rano znit hymna USA a vlajka pujde nahoru, mame se zastavit, otocit se smerem k vlajce a cekat, nez hymna dozni.. Taky jsme byli pouceni o tom, co tady mame za vyhody a tak podobne. Jako posledni bylo skoleni ohledne spolecnosti, tedy prezentace CP, ze se mame stale usmivat, mavat na ostatni a byt aktivni. Oslovovat zakazniky a tak podobne.. :) Na poslednim treninku jsem nebyla s Martou ve skupince, za to jsem mela ve skupince dva uzasne a usmevave Taiwance, se kterymi jsem si povidala.. A vtip byl, kdyz se se mnou chteli vyfotit. Slecna pomalu o dve hlavy mensi nez ja a chlape o hlavu a pul. Takze na te fotce vypadam urcite jako megaobr! =D Ale ted uz ty slibovane fotky..
Nakupy ve Walmartu
Ukazka, co dobreho a jake mnozstvi si muzete koupit.. =D
Moje pracovni uniforma z docela dost spatneho materialu.. :\
Moje ID karticka zamestnance.. Dneska jsem si byla vyridit novou, protoze ta 18ka v kolecku mel byt muj vek.. Ted uz tam mam 21 v modrem kolecku =)..
A ted par fotek z parku
Tady budu pracovat.. =)
Vase Teresa...
26. června 2015
KROK 6
Let...
S Martou jsme chtely projit check-in na internetu, ake i kdyz jsme vse zadavaly uz 9:55 den pred odletem bylo letadlo plne a my nasly mista kazda nekde jinde.. Ja dostala misto uprostred rady,nejdriv jsem brutalne nadavala!! Ale to jsem nevedela, jaka vtipna rodinka na me v letadle ceka.. :-D O tom ale pozdeji..
Rano jsme se vsichni nervozni vydali na Ruzyn. Tam jsme bez predchoziho check in chtely jit rovnou k odbaveni, ale nejaka mila babizna nam rekla, ze nejdriv se musime pres ty jejich pocitacky predodbavit, tak jsme to jeste ve stresu dodelavaly.. Pak jsme sly k odbaveni a razem byla za nami silene dlouha fronta, takze jsme to jaksiktaksik stihly.. Nasledovalo dlouhe louceni a pak jsme sly k prvnimu hlavnimu Gatu. Tam mi z pasu vypadla dvoustovka a pani se me s usmevem ptala, jestli ji chci podplatit.. Pak jsme dosly k nasemu vychodu a tam nas brali postupne.. nejdrive prvni trida a pak postupne od nejvyssich cisel. Takze Veng sla mezi poslednima.. =D Klasika.. Naposledy jsem vsem zamavala, v duchu jim podekovala, ze tam se mnou byli a vlezla jsem do hm..no nekdo tomu rika letadlo. Mista velice poskromnu, clovek se tam citil jako sardinka.. Ale doleteli jsme.. Nastesti predemnou sedela fajna skupinka/rodinka. Otec se dvema dcerami a vedle sedeli jeho dva kamaradi a jeden mladsi kluk. Slovo dalo slovo a tak jsme zacali kecat. Pan velky obchodnik, ktery uz byl snad vsude a Terka s Kackou (jeho dcery), ktere tento tydenni vylet dostaly k Vanocum.. =) Bylo to prijemne zpestreni,hlavne kdyz Marta sedela asi o 10 rad za mnou. Byli jsme s nimi vetsinu casu v Parizi, kde nam drzeli mista na pasove kontrole, nez jsme se vratily ze zachoda. Z Parize jsme odletely se zpozdenim 45min, tak uvidime, jak to budem v NYC (ne)stihat.. =D Uz nam pan stevard nese obcerstveni a pak nas ceka teple jidlo.. Pred sebou mame male tablety zabudovany v kresle pred nami. A na tom tabletu muzete koukat na mapu, kde se zrovna nachazite (to zrovna ted delam ja), chatovat s ostatnimi cestujicimi, hrat hry, koukat na filmy, poslouchat pisnicky, nebo si objednavat jidlo a piti dle libosti.. :) My s holkama, taky z Ostravy, se kteryma jsem se tady v letadle seznamila, protoze Marta sedi zase daleko ode me. Tak my se s holkama tesime na sampano, kdyz jsme se my Ostravacky tak pekne sesly, tak jsme si rekly, ze to zapijem.. =D
A kdyz jsme to poradne zapily, ja sanem, holky nakonec vinem, spolecne jsme se najedly. =D Vsechny tri kure s kuskusem a bylo.. :D Jinak je let nad ocekavani v pohode, mam s kym kecat, s Martou si pisem pres plane chat a s rodinkou na sebe mavame a delame xichty.. =D
Ja menim polohu sveho tela uz asi po stopadesate.. =D Za chvilku se chci projit, at furt nesedim.. :)) Dekuju osudu za to, ze sedim u okynka. Mam tu hodne mista a diky holkam muzu poposedavat a ruzne krcet nohy.. Coz jsem mooooc rada, protoze takove obrisko jako ja ma vzdycky pri cestovani trable s tim, kam dat nohy.. =D
A je tady dalsi obcerstveni, tentokrat horka cokoladka (pripadne kafe nebo caj)! A jelikoz si let chceme co nejvic uzit, tak uz si vychutnavame poobedovy relaxik s cokoladkou a Lucka s kafcem..
Casovy harmonogram dle stredoevropskeho casu:
9:55 odlet z Prahy --11:45 prilet do Parize
14:30 (pripocteno zpozdeni) odlet z Parize
momentalni cas: 17:22
Ted je uz u nas 19:31 A mi je docela spatne, jsem vycererpana a pomalu mi dochazi, ze opravdu budu od vsech pryc cele 3 mesice... Vlastne necele, 3 mesice minus 4 dny.. =) Poustim si pisnicky, ktere mi dal dohromady Tom a uz nevim, jak si sednout.. Stevarda jsem volala uz pred 15 minutama a on nikde..
Doma: 0:47 NYC 18:47
Po narocne ture pres cely terminal jsme nasly nas Gate a letadlo, posadily jsme se, vydechly a snedly sendwich (s mozzarelou a rajcaty a muzu Vam rict, ze sladky toustovy chleba neni muj salek caje.. Takze prvni jidlo v Americe me vubec nenadchlo).. A pak jsme zjistily, ze nas let ma zpozdeni a bude odletat v 21:21, coz znamena o dve hodiny pozdeji.. Krasa! jsme z toho "nadsene".. Ale porad lepsi mit zpozdeni na poslednim letu, nez na prvnim! Takze vetrame nohy, Marta si cte a ja spisuju..
Kvuli pocasi jsme odlitaly v 22h, takze do Clevelandu jsme priletely kolem pulnoci.. :) Vzaly jsme si letistni taxi, kde jsme si nejdrive u okynka rekly, kam chceme jet a pan nas nasmeroval k taxiku.. Ubytovani jsme nasli v podstate hned, ubytovaly jsme se, osprchovaly a sly spat...
Vice priste
Vase Teresa...
Tri ostravacky
Palubni menu
S Martou jsme chtely projit check-in na internetu, ake i kdyz jsme vse zadavaly uz 9:55 den pred odletem bylo letadlo plne a my nasly mista kazda nekde jinde.. Ja dostala misto uprostred rady,nejdriv jsem brutalne nadavala!! Ale to jsem nevedela, jaka vtipna rodinka na me v letadle ceka.. :-D O tom ale pozdeji..
Rano jsme se vsichni nervozni vydali na Ruzyn. Tam jsme bez predchoziho check in chtely jit rovnou k odbaveni, ale nejaka mila babizna nam rekla, ze nejdriv se musime pres ty jejich pocitacky predodbavit, tak jsme to jeste ve stresu dodelavaly.. Pak jsme sly k odbaveni a razem byla za nami silene dlouha fronta, takze jsme to jaksiktaksik stihly.. Nasledovalo dlouhe louceni a pak jsme sly k prvnimu hlavnimu Gatu. Tam mi z pasu vypadla dvoustovka a pani se me s usmevem ptala, jestli ji chci podplatit.. Pak jsme dosly k nasemu vychodu a tam nas brali postupne.. nejdrive prvni trida a pak postupne od nejvyssich cisel. Takze Veng sla mezi poslednima.. =D Klasika.. Naposledy jsem vsem zamavala, v duchu jim podekovala, ze tam se mnou byli a vlezla jsem do hm..no nekdo tomu rika letadlo. Mista velice poskromnu, clovek se tam citil jako sardinka.. Ale doleteli jsme.. Nastesti predemnou sedela fajna skupinka/rodinka. Otec se dvema dcerami a vedle sedeli jeho dva kamaradi a jeden mladsi kluk. Slovo dalo slovo a tak jsme zacali kecat. Pan velky obchodnik, ktery uz byl snad vsude a Terka s Kackou (jeho dcery), ktere tento tydenni vylet dostaly k Vanocum.. =) Bylo to prijemne zpestreni,hlavne kdyz Marta sedela asi o 10 rad za mnou. Byli jsme s nimi vetsinu casu v Parizi, kde nam drzeli mista na pasove kontrole, nez jsme se vratily ze zachoda. Z Parize jsme odletely se zpozdenim 45min, tak uvidime, jak to budem v NYC (ne)stihat.. =D Uz nam pan stevard nese obcerstveni a pak nas ceka teple jidlo.. Pred sebou mame male tablety zabudovany v kresle pred nami. A na tom tabletu muzete koukat na mapu, kde se zrovna nachazite (to zrovna ted delam ja), chatovat s ostatnimi cestujicimi, hrat hry, koukat na filmy, poslouchat pisnicky, nebo si objednavat jidlo a piti dle libosti.. :) My s holkama, taky z Ostravy, se kteryma jsem se tady v letadle seznamila, protoze Marta sedi zase daleko ode me. Tak my se s holkama tesime na sampano, kdyz jsme se my Ostravacky tak pekne sesly, tak jsme si rekly, ze to zapijem.. =D
A kdyz jsme to poradne zapily, ja sanem, holky nakonec vinem, spolecne jsme se najedly. =D Vsechny tri kure s kuskusem a bylo.. :D Jinak je let nad ocekavani v pohode, mam s kym kecat, s Martou si pisem pres plane chat a s rodinkou na sebe mavame a delame xichty.. =D
Ja menim polohu sveho tela uz asi po stopadesate.. =D Za chvilku se chci projit, at furt nesedim.. :)) Dekuju osudu za to, ze sedim u okynka. Mam tu hodne mista a diky holkam muzu poposedavat a ruzne krcet nohy.. Coz jsem mooooc rada, protoze takove obrisko jako ja ma vzdycky pri cestovani trable s tim, kam dat nohy.. =D
A je tady dalsi obcerstveni, tentokrat horka cokoladka (pripadne kafe nebo caj)! A jelikoz si let chceme co nejvic uzit, tak uz si vychutnavame poobedovy relaxik s cokoladkou a Lucka s kafcem..
Casovy harmonogram dle stredoevropskeho casu:
9:55 odlet z Prahy --11:45 prilet do Parize
14:30 (pripocteno zpozdeni) odlet z Parize
momentalni cas: 17:22
Ted je uz u nas 19:31 A mi je docela spatne, jsem vycererpana a pomalu mi dochazi, ze opravdu budu od vsech pryc cele 3 mesice... Vlastne necele, 3 mesice minus 4 dny.. =) Poustim si pisnicky, ktere mi dal dohromady Tom a uz nevim, jak si sednout.. Stevarda jsem volala uz pred 15 minutama a on nikde..
Doma: 0:47 NYC 18:47
Po narocne ture pres cely terminal jsme nasly nas Gate a letadlo, posadily jsme se, vydechly a snedly sendwich (s mozzarelou a rajcaty a muzu Vam rict, ze sladky toustovy chleba neni muj salek caje.. Takze prvni jidlo v Americe me vubec nenadchlo).. A pak jsme zjistily, ze nas let ma zpozdeni a bude odletat v 21:21, coz znamena o dve hodiny pozdeji.. Krasa! jsme z toho "nadsene".. Ale porad lepsi mit zpozdeni na poslednim letu, nez na prvnim! Takze vetrame nohy, Marta si cte a ja spisuju..
Kvuli pocasi jsme odlitaly v 22h, takze do Clevelandu jsme priletely kolem pulnoci.. :) Vzaly jsme si letistni taxi, kde jsme si nejdrive u okynka rekly, kam chceme jet a pan nas nasmeroval k taxiku.. Ubytovani jsme nasli v podstate hned, ubytovaly jsme se, osprchovaly a sly spat...
Vice priste
Vase Teresa...
Tri ostravacky
Palubni menu
Odpocinek v NYC
24. června 2015
KROK 5
....Krok cislo 5....
Pro zacatek male upozorneni od teto chvile vsechny prispevky pisu na tabletu a jelikoz jsem od prirody lemra lina, neocekavejte zadne hacky a carky.. =D
A ted k jadru prispevku. Krok cislo 5 je zabalit si. Rikate si, stupidisimo, vzdyt balit umi kazdy? No to mozna jo, ale zabalit si veci na tri mesice do zemenezeme... To je panecku orisek.
Ale pro poradek prvni mou otazkou, jakozto zaocenskymi lety netknutou divku, bylo, cosi muzu vzit do palubniho zavazadla a co radeji nacpat do kufru dolu. Story s leky je story sama pro sebe, uz ted (zitra letim) mam bobky, jestli mi neco z nich nevyhodi. Protoze genialni Veng ma v kufu malou lekarnu.. Leky na bolest, proti srajdě a na srajdu, proti kasli a na vykaslavani,taky tam mam nejake uzasne medikamenty na alergii (doufam, ze americti komari nejsou tak silene zakerni, jako ti cesti bidaci, kdy mi v lete staci sednout k taboraku a do peti minut vypadam, ze mam nestovice). A taky tam mam furu jinych super leciv. Podlouhem googlovani jsem dostala nasledujici odpoved:
"Volně dostupné léky jsou k dostání i v USA. Má-li někdo jakékoliv zdravotní problémy, které je třeba okamžitě řešit aplikací léku, tyto léky patří na palubu. Má-li někdo potřebu vozit léky Co kdyby, ty mohou být v zapsaném (odbaveném) zavazadle." Nu coz, nahazela jsem to vsechno v originalnich obalech do kufru a uvidim, co se stane.. :D
Zadnou vtipnou historku k baleni bohuzel nemam, o to vic se hrozim, co vsechno jsem zapomnela a nesbalila. Ale beru to tak, ze pas s vizem, DS2019 a SEVIS (formulare) a penize mam, takze nic vic vlastne nepotrebuju doufam!!.. :D
Jinak do kufru dolu jsem nacpala vsechno a nahoru si beru polstarek, vsechny dokumenty a nabijecky, fotaaaacek a par blbinek. Jinak vsechno se macka ve velkem 22,7kg tezkem kufru (limit je 23 kg). A jedeme do Prahy, tam prespime u nasi hodne tety Soni, ktere zabarikadujeme cely domecek a rano v 7 vyrazime na letiste. :) A to neni jen tak, my jsme vzdycky Hujerovi (tentokrat budeme sice v mensim poctu, ale i tak), ale ja jsem za to moc rada! :*
Kazdopadne jsem na to vazne zvedava, nervozni, nenatesena, plna skepticismu co se Ameriky i Americanu tyce, plna obav z prace, ale opravdu nejvic jsem zvedava.
Na vetsine detskych pozvankach na oslavy najdete, ze si mate sbalit/prinest dobrou naladu. Mi dobra nalada jaksik chybi. Ale problemy se maji resit za pochodu a ne se jimi stresovat dopredu a delat katastroficke scenare..
Timto mym kredem bych zakoncila dnesni (priznavam, ze vcelku nudny) prispevek..
Vase Teresa...
Pro zacatek male upozorneni od teto chvile vsechny prispevky pisu na tabletu a jelikoz jsem od prirody lemra lina, neocekavejte zadne hacky a carky.. =D
A ted k jadru prispevku. Krok cislo 5 je zabalit si. Rikate si, stupidisimo, vzdyt balit umi kazdy? No to mozna jo, ale zabalit si veci na tri mesice do zemenezeme... To je panecku orisek.
Ale pro poradek prvni mou otazkou, jakozto zaocenskymi lety netknutou divku, bylo, cosi muzu vzit do palubniho zavazadla a co radeji nacpat do kufru dolu. Story s leky je story sama pro sebe, uz ted (zitra letim) mam bobky, jestli mi neco z nich nevyhodi. Protoze genialni Veng ma v kufu malou lekarnu.. Leky na bolest, proti srajdě a na srajdu, proti kasli a na vykaslavani,taky tam mam nejake uzasne medikamenty na alergii (doufam, ze americti komari nejsou tak silene zakerni, jako ti cesti bidaci, kdy mi v lete staci sednout k taboraku a do peti minut vypadam, ze mam nestovice). A taky tam mam furu jinych super leciv. Podlouhem googlovani jsem dostala nasledujici odpoved:
"Volně dostupné léky jsou k dostání i v USA. Má-li někdo jakékoliv zdravotní problémy, které je třeba okamžitě řešit aplikací léku, tyto léky patří na palubu. Má-li někdo potřebu vozit léky Co kdyby, ty mohou být v zapsaném (odbaveném) zavazadle." Nu coz, nahazela jsem to vsechno v originalnich obalech do kufru a uvidim, co se stane.. :D
Zadnou vtipnou historku k baleni bohuzel nemam, o to vic se hrozim, co vsechno jsem zapomnela a nesbalila. Ale beru to tak, ze pas s vizem, DS2019 a SEVIS (formulare) a penize mam, takze nic vic vlastne nepotrebuju doufam!!.. :D
Jinak do kufru dolu jsem nacpala vsechno a nahoru si beru polstarek, vsechny dokumenty a nabijecky, fotaaaacek a par blbinek. Jinak vsechno se macka ve velkem 22,7kg tezkem kufru (limit je 23 kg). A jedeme do Prahy, tam prespime u nasi hodne tety Soni, ktere zabarikadujeme cely domecek a rano v 7 vyrazime na letiste. :) A to neni jen tak, my jsme vzdycky Hujerovi (tentokrat budeme sice v mensim poctu, ale i tak), ale ja jsem za to moc rada! :*
Kazdopadne jsem na to vazne zvedava, nervozni, nenatesena, plna skepticismu co se Ameriky i Americanu tyce, plna obav z prace, ale opravdu nejvic jsem zvedava.
Na vetsine detskych pozvankach na oslavy najdete, ze si mate sbalit/prinest dobrou naladu. Mi dobra nalada jaksik chybi. Ale problemy se maji resit za pochodu a ne se jimi stresovat dopredu a delat katastroficke scenare..
Timto mym kredem bych zakoncila dnesni (priznavam, ze vcelku nudny) prispevek..
Vase Teresa...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)