Prvni vylet

Niagarske vodopady a Toronto.

Nase rodinne porekadlo prejate z Ucastniku zqjezdu (Proc na sebe neupozornit hned na zacatku?) se dalo uplatnit i tentokrat. Takze bylo znat, ze s nimi jela Veng.

Co ze se vlastne stalo? Prvni plan bylo vyrazit o pul devate. Mno, vyrazili jsme na cestu v 11h. A proc? Meli jsme trable s pujcenim auta, protoze v pujcovne nebrali cash a kluci nemeli na karte dost penez, tak se jelo zpatky na ubytovani, proposilat penize, do pujcovny a pak jsme jeste cekali na americkou SIMkartu, ktera mela prijit Tyne. SIMky jsme se ale nedockali a vyjeli jsme teda az v 11h. Dve auta, naplnena deviti lidmi, kteri byli nateseni na Niagary. Prvni ztraceni druheho auta probehlo na prvni zmene dalnic. To jsme neresili, proste sraz tam. A tak jsme pokracovali a pro zmenu jsme my odbocili spatne u Buffala. Tam kdyz jsme se ptali kudy dal, tak nas jeden starsi pan nasmeroval a my to opravdu nasli. A zdarne jsme dojeli do mestecka Niagara Falls. Tam jsme natankovali, coz kluky stalo velke usili a byli jsme tam asi pulhodiny, ale zvladli jsme to!
Nase auticko!

Stojan na benzince.

Pak jsme v tomto mestecku jeste jednou spatne odbocili a dostali jsme se k mostu od ktereho vedla turisticka stezka (trail) primo k vodopadum. A tak jsme se vydali na pruzkum. Cesta byla nadherna, v lese nad rekou vedl chodnicek a opravdu jsme se dostali az k hranicnimu mostu (s Kanadou), ten jsme podesli a uz jsme byli u vodopadu. To byl krasny pohled! (Vpravo je Kanada)

Ubytovali jsme se a sli jsme na pruzkum.

 A neohrozene jsme vyrazili pres most do Kanady.

Daniel a David vyrazili na lod, ktera je zavezla pod kanadskou stranu vodopadu a odtud mohli sledovat svetelnou show, ktera tam zrovna byla. A ja s Jirkou jsme se sli projit do mestecka. Predstavte si Las Vegas a mate mestecko Niagara Falls na Kanadske strane. Vsude hlasita hudba, plno poutacu a vsechny restaurace mely kriklave barvy, chutne nafocena jidla, no poutace, ze z toho zrak prechazel.. Ja si koupila tricko v Hard Rock Cafe, takze mam dalsi, jupiii! :))
A pak uz jen spaaaaanek! :)
Druhy den jsme prosli Niagary, dali si jidlo a vyrazili do Toronta. A fota zase mluvi za vse a tady jsou:

Par fotografii z dreveneho chodniku, ktery vedl pod americke Niagary. Byl to neuveritelny zazitek! :) Prochazet tou vodou. Dozvedeli jsme se, ze kazdy rok toto drevene schodiste zbouravaji a stavi nove. Na zacatku trady, hned u vstupu dostanete sandale, ktere si pak muzete nechat a taky elegantni zlutou plastenku.

Pak jsme se tedy vydali do typicke americke restauracky a ja ochutnala jejich kureci hamburger s hranolkami. V americe je voda vsude zdarma a kdyz si v restauraci nebo rychlem obcerstveni koupite piti, tak je to vetsinou ve forme bezedneho poharu.

Kdyz jsme si nacpali bricha, mohli jsme vyrazit smer vecerni Toronto. Cilem byla vez CN Tower.
Tronto pri ceste k CN Tower

Pohled z veze.

Prvni sklenena podlaha byla vybudovana zde a bylo to v roce 1994.

Vsichni si tam lehali a museli se s tou vyskou vyfotit.. Ja netrhala partu a jednu fotku jsem si taky udelala.

Pohled na vez ze spoda, v noci.

Potom nas cekala uz jen cesta zpatky do Sandusky, cesta ktera mela trvat 6h. Ale delali jsme pauzy, aby se ridici provetrali, a odpocinuli si. Na hranicich, nas zkontrolovali stylem, ze jsme jim dali pasy a chlapek s brokovnici (vsichni tvrdili, ze to je brokovnice, ale co ja vim) nam rekl, at zajedeme ke kancelari, vsechno nechame v aute a sebou si vezmeme jen doklady, DS formular a hotovost. Museli jsme otevrit kufr, motor a vsechny dvere. Ve tri rano to byla opravdu skvela rozcvicka. A jelikoz dle americanu klimatizace neni nikdy dost, vlezli jsme do ledove kobky. Ja s holkama, ktere jely v druhem aute jsem tam mrzla. Kluci si z toho radsi delali srandu, ale byla pravda, ze takhle kontrolovali vsechna aita, asi se ve tri rano se proste nudili. A celnici, kteri byli na zacatku dost nabrouseni a neprijemni, nakonec byli uplne v pohode a delali si z nas srandicky. Po asi 15min nam vratili pasy (teda jak Kuba celou dobu rikal, vratili nam nase pusy) a my mohli pokracovat. Do Ameriky vedl dlouhy, krasny most a najednou jsme se ocitli v Detroitu. Ze ktereho jsme videli jen okraj, ale kdyz si predstavite jednou tak velke Vitkovice, tak dostanete obrazek Detroitu, ktery se nam v noci naskytl. Zdarne jsme dojeli na ubytovani a tak, jak jsme v Torontu stihli zapad slunce, tak v Sandusky jsme videli vychod slunce.

Poznatky z cest:
Trpelivost a naucit se vychazet s lidmi, kteri prosazuji jen a pouze vlastni zajmy a prani nekoho jineho jsou jim jedno. To se jeste budu muset hodne dlouho ucit. Byt nad veci ohledne hloupych poznamek, ci nadavek, to taky jeste neumim. Ale nenechat si zkazit vylet temito lidmi, to uz mi jde, takze v konecnem souctu bych rekla: Krasne Niagary, zajimave betonove Toronto a rozhodne zkusenosti k nezaplaceni.. :))

Vase Teresa...

Muj prvni den na pokladne...

Vcera to byl presne mesic, od toho co jsem na Ruzyni vsem zamavala, sedla do letadla a vydala jsem se smer USA. Krasne uz mesicni vyroci jsem zacala tim, ze jsem si zasla na HR, vyzvednout si mou social security karticku. A jake bylo me prekvapeni, kdyz mi slecna rekla, ze ji sice maji, ale budu si ji muset vyridit znovu. Byla jsem z toho opravdu nadsena. Chyba se stala v mem jmene. A to, ze me do systemu napsali a tudiz na karticce se mi objevilo jmeno Teresa a ne Tereza, jak ho mam ve vsech dokumentech. Sice mala chyba, ale mohla by mi zneprijemnit zivot v USA, a tak tedy musim pozadat o novou karticku. I kdyz kdo vi kdy se ted do Sandusky podivam. Takze proc ne, hezky zacatek dne. Ale tak aspon vim, kde ten urad ve meste je a jak se k nemu dostanu. :)

Hned, kdyz jsem prisla do prace, cekala me legrace. V podobe prekvapeni, ze jdu na kasu. Austin se na me usmival a bylo vudet, ze to nebude dobre. A tak jsem si nachystala kasu a on mi ukazal kde budu. Tomu mistu se rika hot place, je to prvni okynko a permanentne k nemu chodi nejvice lidi. A na tomhle miste me nechal asi sest hodin. Musim ale rict, ze jsem necekala, ze to pujde az tak moc dobre. Do pauzy byli lide hodni a mili, po pauze uz to bylo horsi, preci jen po te pate hodine uz jsou vsichni hoste utahani po celem dni v parku a to se odrazi na jejich nalade. Ale i to jsem zvladala. Nikdo na me merval, tak to povazuju za uspesny den. :))
Obsluhovala jsem jednu pani a ta se se mnou zacala bavit, ze jeji manzel byl pracovne v Cechach a ze ona zatim byla jen v Parizi a v Londyne. Tak jsem ji rekla, ze se urcite musi do Cech podivat. Pak jsem tam mela holcicku, ktera byla celou dobu nejaka nabrucena a jeji deda se rozhodoval, jakou tu ledovou trist ji vlastne koupi a jaky je rozdil mezi obema velikostmi a jaky je rozdil v cene a tak. Nakonec usoudil, ze nejlepsi bude mala a cervena ledova trist. Tak jsem to holcicce natocila a rekla ji, ze to je specialne pro ni. Nacez mi ta mala princezna, ktera byla celou dobu zamracena a divala se na sve nohy, rekla "Dekuju Terezo". Fakt jsem v tu chvili cucela jako puk a moc me to potesilo. Taky jsem obsluhovala pani, ktera podle reci (vyslovnosti) mela problem se sluchem, ta mi pochvalila mou peknou anglictinu. Taky jsem tam mela chlapecka, ktery si chtel dat hranolky, ale nemel dost penez, tak jsem cekala, nez pribehne se zbytkem penez, protoze mi na okynko polozil chuchel jednodolarovek. A kdyz pribehl, poslala jsem ho zas, protoze nemel x centu. Ale o to vetsi radost z tech hranolek pak mel. Na konci smeny mi prisel chlapecek pro sprite a buchal pestickama na pult okynka. Tak jsem si ten Sprite polozila pred sebe a zacala bubnovat stejne jako on a rikat Sprite, on se ke me za chvilku pridal a tak jsme se tomu zasmali a ja mu ten Sprite dala. Pak prisel jeste jednou s rodici, tentokrat jen pro vodu, tak jsem ho zase skadlila, jestli tu vodu teda chce, ale ze to je moje voda, ze mu ji nedam. Tak se smal a i jeho rodice. A pak jsem mu rekla, ze tady teda ma tu vodu, ze me presvedcil, ze ji chce. A kdyz uz jsem u vody, tak tu nalevame zdarma, tak si pro ni peisel nejaky chlapecek a kdyz jsem mu ji podavala, tak jsem mu rekla, ze to je kouzelna voda. On na me vyvalil oci a rikal "wow, dekuju". A odcupital pryc.
A to byl ve zkratce muj prvni den na pokladne. Vsichni mi kolegove mi vzdycky pomohli, za coz jsem byla moc rada. A diky tomu vsemu, jsem vcera vydelala Cedar Pointu nejvic penez na stanek, neco malo pres 1800$. A svete div se, mela jsem jen plus 1,13$. My totiz nesmime prijimat dyska. Takze velke plusy jsou povazovany za neprijatelne a o velkych minusech v kase ani nemluvim.
Takze suma sumarum, krasny a uspesny den, kdy jsem prijemne stravila v praci pres 10h.
Jsem zvedava, co si na me vymysli dneska.
Vase Teresa

KROK 13

Ranni ptace dal doskace.

Kezbych se ke svemu staremu zvyku, vstavat brzo, zase vratila. Protoze clovek toho pak stihne daleko vice. Ovsem to je tezko, kdyz mate za spolubydlici tri "sovy", ktere bez mrknuti oka vydrzi byt vzhuru do dvou hodin. Uz to ze jdu vzdycky spat kolem pulnoci je pro ne nepredstavitelne brzo.. =D
Takze dneska jsem vstala zase mezi devatou a desatou. Zatelefonovala jsem domu a uz byl cas jit na autobus do Walmartu, ktery jezdi od 12. Stihala jsem to tak tak na cas, nacez jsme se na zastavce dozvedeli, ze autobus ve 12 nepojede, protoze ma nejakou poruchu. Ale ze by tady co nejdriv meli poslat jiny a tak do parku odjel velky autobus a mikrobus, ve kterych vseho vsudy sedelo pet lidi. A tak jsme tam cekali do pul jedne a stale nic. Nacez zase prijela pani s autobusem do parku a slibila nam, ze jen jednou otoci park a pak pojede do Walmartu. Tak jsme si s ostatnimi sedli do autobusu, ze se aspon povozime a opravdu, jednou jsme otocili park a pak jsme uz konecne jeli do obchodu. Krom zakladnich veci, ktere si vzdycky kupuju, jako jsou jablka, banany a jogurt, jsem si taky koupila prasek na prani a vyzivovou masku na vlasy. Protoze zatim jedina vyziva pro me vlasy byl olej a sul z tech nasich happy hranolek. Pak jsem se zajela podivat do toho opevovaneho nakupniho centra a zjistila jsem, ze tam maji velke prd a i v nasem ostravsekm Futuru je vic zivo a lepsi obchody.. =D
A timhle tempem jsem prijela na ubytko ve ctyri hodiny. Tak jsem vyridila jeste nejake tefonaty a pak jsem doprala zbytek veci, ktere jsem rano nestihla. =) precetla jsem si par clanku v "People", ktery jsem si koupila, pokecala s deckama v takovem spolecenskem centru tady a pak jsem sla na pokoj. Takze dnesek byl pro me opravdu day off, tedy den bez prace, tedy den bez parku. =D

A tento relax den jsem zakoncila svym prvnim, dobrouskym, americkym nanukem.. :))

Ale zitra tam musim zas, takze praci zdar.
Vase Teresa

Zeby lepsi zitrky?

Z noveho tydne jsou za mnou jen dva dny a uz mam odpracovano vice nez 18h. Hura!! =) je pravda, ze zitra mam volno, takze budu mit +0h, ale i tak!
Vcera me na 5h poslali do jineho stanku. Uz jsem tam jednou byla ale jen na chvilicku. Tento stanek se jmenuje Los Gatos a delaji se tam ruzna burita, nachos (napr. Macho Nacho), tacos a podobne. Nejdriv jsem byla ze vseho vyjukana. Dali me na pripravu tech jidel. Vubec jsem nevedela, ktere chipsy na ktere jidlo, jaky je rozdil mezi nazby pro malou torilu a velkou nebo taky jak rozeznat soft a hard tortily (mekke a tvrde-krehke) a jakou zeleninu do ceho. Ale po case jsem chytla rytmus a uz to jelo.. Dokonce me tam nechali i jednu dobu samotnou. Ale to nemeli delat!!
 Vsechno jsem krasne stihala, to si zas nemyslete, ale.. Do vegetarianskych nachos jsem strelila bez vsimnuti maso a sup to do hostovy ruky. Nastesti z toho nebyl zadny extremne velky prusvih, proste jsem pak musela udelat nove (kdyz ho prisel vratit). Pak jsem tam jeste chvilku pomahala, ale v sedm hodin me poslali zpatky. A u nas jsem zavirala. Jo a jeste jedna perlicka, vcera jsem prisla pozde do prace, tak uvidim, co z toho bude. (Jeden autobus vynechal a pred parkem byla kolona na 30min)
Dneska jsem pracovala cely den u nas. Nejdriv jsem v tom nejvetsim blazinci ctyri hodiny smazila hranolky na servirovani (takze celou dobu stojite nad fritaky a jen smazite a smazite a smazite az si myslite, ze jste usmazili i sebe), pak me poslali na pauzu a potom jsem az do zaviracky delala co bylo potreba. Ale rozlobila jsem se na oba supervizory. Will mi uz nejaky ten patek slibuje, ze pujdu na pokladnu. To ze uz me preskocila jedna holka, ktera k nam prisla pozdeji bych zkousla, ale ze i jedno takove trdlo, tak to uz na me bylo moc.. Tak jsem se Willa zeptala, jestli to teda mysli vazne, ze me preskocil i "Chorche". Nacez se mi omluvil a zavolal si na pomoc Austina, tak jsem jim rekla, ze co delam spatne, ze nemuzu byt na pokladne a proc on byt muze. Nacez se mi ti dva zacali smat a Will mi rekl, ze mluvim jak ruska. Popravde cely rozhovor byl vic v zertu nez vazne, ale i tak. Ruska, to jako vazne?! No kazdopadne jsem zvedava kdy a jestli me na tu pokladnu daji..  Na konci smeny me pak strcili vylozene na servirovani jidla.Takze jsem to americanum tak trochu (ne)osolila. Kdyz si ty hranolky tak radi dosolujou, tak jsem se vyprdla na jakoukoliv prvni sul a hezky vsechno bez soli. Pche a mate to.. podekovat mi muzete priste..
Zitra mam volno a uz zase mam vice planu nez jen na 24h, tak u idime, kolik toho stihnu.. =)

Pac a pusu..
Vase Teresa

Bylo nebylo..

Posledni dva dny byly opravdu zvlastni..
Jak v sobotu, tak v nedeli jsem mela az na 2 a oba dva dny me poslali domu driv, dneska jsem tam byla dokonce jen sest hodin. Ale dostala jsem odmenu v podobe dvou karticek Great Job (dobra prace).

Vcera jsem tam mela hvezdicku, takze si musim zajit na HR pro odmenu. Predpokladam, ze dostanu nejakou propisku a notysek Cedar Point.

Taky se ted snazim v bistru vzdycky obedvat denni menu, at do sebe porad necpu ty hamburgery, hranolky a pizzy. A proto je super ta druha karticka, protoze diky ni mam v bistru zdarma jeden obed a jedno piti. Takze zitra padne za vlast.. =D

Kazdopadne i kdyz ta jidla ted vypadala vselijak, byla moc dobra. Vcera jsem si dala testoviny. Pulka byla se smatovou omackou s hribkama a pulka byly testovinove musle, ve kterych byl syr a prelite rajcatovou majdoh. K tomu zelene fazolky a kousek cesnekoveho peciva.

A opravdu to bylo nad ocekavani dobre. Cekala jsem klasicky vystrednost chuti, ale ono ne. Rekla bych, ze na Ameriku to bylo bez chuti, ale pro me... Mnamkaaaa!

Dneska uz to tak krasne nevypadalo. Mela jsem klasickou americkou sekanou, jak zname z filmu, serialu atd. K tomu kopecek bramborove kase s nejakym salamem a brokolici.

A tak i kdyz ta menicka stoji vice penizku, se najim (tuk, tuk).

Vcera park praskal ve svech. Byla horka, slunecna sobota a bylo hodne, opravdu hodne hostu. Ja byla schovana na zahradce, kde jsem uklizela. Sice jsem stale mela co uklizet, ale nikdo po me nehucel, nikdo mi nic nerikal a ja byla svym panem. Na druhou stranu, dneska jsem byla holka pro vsechno. Austin me poslal doplnit led k pitim, v pulce me poslal pro ubrousky na zahradku, nasledne me poslal delat corndogy a hned na to zase nekam jinam, poradne jsem nic neudelala a porad jsem nekde litala. Nejvic me vytocil, kdyz me poslal driv domu. Tak jsem se zeptala, co jsem delala spatne, ze me uz posila. Dostalo se mi akorat odpovedi, ze je to tam pomale a ze tam uz pro me neni prace. Ale to, ze uz po nekolikate nedodrzeli me smeny a ja zase musela jit domu driv, nikdo neresi. Hlavne, ze kdyz se zpozdime, treba o pet minut, tak je ohen na strese.. Tak uvidim, jak to bude dal.. :)) Na dalsi tyden nam hlasi slunecne dny, tak uvidime, jak to bude. Snad se to o neco zlepsi. 

Uz treti den se snazim aktivovat americkou SIMku a stale nic. Asi neco delam spatne, ale kdyz mi dneska pomahal Nick, tak se nam to stejne nepovedlo, ale slibil mi, ze zitra prinese notebook a nabity mobil (dneska ho mel vybity.. =D) a zkusime to znovu.

Proto mi nezbyva nez dnesni prispevek ukoncit "mottem":

VERIM V LEPSI ZITRKY...

Mejte se krasne... 

Vase Teresa

Zelena je zelena a modra je modra

Za plotem neni trava zelenejsi a ani nebe modrejsi. Bohuzel, ale je to tak.. Vcera byl u nas jeden z tech krasnych slunecnych dni plnych navstevniku parku. A tak jsem s prehledem za vcerejsek nasbirala 11 hodin v praci, 12 kdybych pocitala prestavku, ktera neni placena. Sla jsem do ptace uz rano na 8 a odchazela jsem neco po osme, tak se mi naskytl nadherny vyhled z autobusu na zapad slunce.

Na tech fotkach se mi moc libi, ze jsou focene za jizdy autobusem, mobilem, nejsou upravene a presto paradni :))

A jak me prekvapil zapad slunce, tak me rano mile prekvapilo, vyfoukane nebe u nasich commons (ubytoven).

Tak jsem si zasla do obchudku pro snidani a cekala jsem na skype hovor s babi, dedou a tetou. 

S babi jsme zase zkousely porazit nastrahy skypu a musim s radosti rict, ze tentokrat jsme ho uz na 90% dostali.. =D Uz jen vymyslet ten zvuk, kdy ja slysim od babi kazde treti slovo a bude to parada... =))

No a takto zacina muj den volna.. Ted supky do obchudku a pak do parku nebo na plaz.. :)) 

Volnu zdar..

Vase Teresa...

Uz je to tady...

Jsem tady uz/jen 17 dni. A uz dnes se s nami loucil jeden kluk z prace. Ktery dnesnim dnem v praci koncil.. Will (nas super supervizor, me poprosil, abych udelala fotku. Zase tam nejsme ani zdaleka vsichni, ale museli jsme se s Rayshaunem rozloucit stylove. Meli jsme stesti a stihli jsme se vyfotit mezi tim, nez jsme meli zakazniky a nez prisla kontrola.. =D

Rayshaun je na te fotce bohuzel videt asi nejmene.. =D Ano, je to ten kluk vzadu vpravo.. =D Musim rict, ze tak klidneho a zaroven zabavu nekaziciho cloveka jsem dlouho nepotkala. Rayshaun je z Ohia a tak ma ted pred sebou jeste par chvil prazdnin, nez se vrati do skoly.. :) A protoze se mnohym tato fotka nelibila, musela jsem udelat druhou:

Ale co jsem titmto prispevkem chtela rict? :)
Chvilku si pripadam, ze jsem tu uz "sto let", jindy zase, ze jsem teprve prijela. Ale kdyz dneska Rayshaun odchazel, uvedomila jsem si, ze mozna k nam jeste nekdo pribude, ale postupne uz zacneme odpadavat. Nejdriv americani, kterym zacina skola udajne nejpozdeji v pulce srpna a pak my, mezinarodni. Co jsem se tak bavila, tak u nas odjizdi bud tyden prede mnou, se mnou nebo tyden po me. Takze bychom tam mohli takhle dobra skupina vydrzet dlouho.. =) Ale uvidime.
Dnesek, jako jine pondeli, byl docela lazy day, coz znamena, ze jsme zase vsechno umyvali a nijak zvlast se nezapotili. I kdyz.. =D Prisel mi dneska pan a objednal si najednou 7 corn dogu (parku na spejli) a za nim byly asi 3 objednavky, kazda tak jeden nebo dva corn dogy. Tak je pravda, ze v tu chvili jsem mela opravdu na pilno.. =D Ale jinak to byl poklidny den. Dneska uz mi Austin nemel co vytknout, tak me pro jistotu sprdl za to, ze mam mirne nakrivo jmenovku.. Kdyz ho to bavi, nechvalit, jen kricet, jeho boj.. :))

Mejte se krasne..
Vase Teresa.. :)


P.S.  Pomalu ale jiste si tady zamilovavam Taiwanskou kuchyne. Uz jsem mela tu cest ochutnat sladke cosi, to mi popravde moc nechutnalo, ale jejich polevky z pytliku, ktere chutnaji, jako byste sedeli v restauraci a oni vam toto jidlo zrovna naservirovali. A taky ty velke porce, proste mnamka. Sice jsou vice palive, nez jsme zvykli, ale vyborne!!!!  Nevyfotila jsem si misku s polevkou a tak aspon foto obalu: =)

KROK 12

A je to tak, po tom, co jsem behala po parku v desti a zvedala tezke zasoby jsem to odnesla s nachlazenim. Prvni den, hned potom, co jsem byla na prvni pomoci jsem byla uplne mimo. Muhehe, to je taky story, takze mala odbocka. 

Celou noc jsem se potila, jak prasatko na grilu, kaslala a smrkala, takze si myslim, ze jsem nebyla sama, kdo tu noc nespal, timto se omlouvam svym spolubydlicim.. Jsem volala na nase food oddeleni, kazdy se me akorat ptal jestli chci den volna, tak jsem vsem rekla, ze mi nejde o volno, ale o to jit k doktorovi, tak mi nas manager rekl, at jdu na prvni pomoc, ktera je v parku. Vysilena, ukaslana a usmrkana jsem tam prisla. Slecna mi strcila do pusy teplomer a cekaly jsme. Popravde nevim, kolik jsem mela, poradne jsem na to nevidela a navic ten prevod mezi stupnicemi.. Ne, dekuji. Slecna se me pak ptala co mi je, tak jsem ji to rekla, nacez me obdarovala timto:

Aspirim na bolest hlavy a to druhe na kasel a rymu, "uzasne a zazracne" prasky, v kazdem pytlicku jsou 2 tabletky. A poslala me do prace. Tak jsem prisla s papirem a Austin, kdyz jsem mu rekla, ze chci domu, tak se na me dival, jako bych spadla z jahody.. Nacez mi rekl ,,V jednu prijd." Tak jsem v jednu prisla a on me milostive poslal domu, za coz jsem moc rada, protoze, jsem (zavolala nasim, ale pak jsem) spala a spala a spala. Hodne mi to pomohlo a citim se lepe, i kdyz to jeste vubec neni 100% dobry. Poctive si kupuju dobroty a papam vitaminy:

Drahe, ale dobre a zdrave misky s ovocickem

Odpocivando v posteli

Snidane je zaklad, u me v posledni dobe ovesna kase s ovocem.. =)

Svaca v bistru. Cajik, puding a banan.. =)

Ma dnesni snidane, popravde to tu davam, kvuli brachy.. Aby vedel, jake dobroty tady maji.. =D

A muj zdravy obed. Vyborna, korenena ryba s ryzi a hraskovymi lusky.

Dneska v noci, konkretne v 2:33 nas vzbudil pozarni alarm. My s Martou jsme z toho byly docela vyklepane. Na chodbe blikalo svetlo a vsude byl protivny, hlasity, pisklavy alarm. Probudila jsem Sanju a ona "jojo, to je pozarni alarm", otocila se na posteli a spala dal, to stejne Andreea.. Ja popadla pas, penezenku a mobil a sla hezky ven. Az dneska pri dalsim pozarnim alarmu jsem zjistila, ze ten v noci byl zpusobeny bouchlou klimatizaci nebo mikrovlnkou. Co zpusobilo ten odpoledni/podvecerni? To zatim nevim. =D Takze tornadovy alarm jsem jeste nezazila (byl tu to pondeli, nez jsme priletely), ale pozarni alarm uz dvakrat.. A pry ho zazijeme jeste hodnekrat, tak jsem zvedava. Ale musim rict, ze me to stejne donuti jit ven, minimalne kvuli tomu hluku, jaky to vydava...

A zitra zase do prace.. Uz se moc tesim na ctvrtek, budu mit volno! A muzu do obchoduuuu! =D

A ted pac a pusu a ja jdu spat. =D

Vase Teresa...

Pokracovani KROKU 11

Vcera jsem se nejdriv prochazela sama po parku a pak jsme sli vyzkouset nejake ty atrakce... :)) A myslim si, ze v tomto pripade budou lepsi fotky a videa, nez slova.. :)


Vstup do parku, foceny z parku.. =)

Chcete si stylove nacepovat coca colu?? =)

Toto je toceno pred par dny, kdyz bylo krasne a ja cupitala z prace, na konci jde slyset, ze nekdo z hostu potreboval poradit.. :))
Jinak toto je zdejsi nejsilenejsi atrakce.. :))

Odpocivani, leharko, na konci parku.. :))

Zpatky do minulosti.. Aneb Old Town ve vsi parade.. :)

Je libo dobovy stolni fotbalek??

Nebo radeji imitaci konskych zavofu? =)

Atrakce jako stvorena pro nasi mamcu.. =)

A kdyz jste celi od vody a nechcete chodit po parku mokri, muzete si za 5$ koupit susicku.. =D

Ovocicko na cestu!! :))

Kolotoce!!! =D

Pak jsem se vydala na plaz.. =)

Tam vzadu, to je Kanada. =D

Erijske jezero, teplejsi nez pisek na plazi.. =)

....
Den blbec..

Denska jsem pracovala 7h v kuse, coz by ani nebylo tak zle, kdybych jedine jidlo, do 18h nebyla ma snidane (jablko a susenky, neco jako BeBe Dobre rano). Navic nam cely den hodne prselo a ja dostala befelem chodit po tom desti, zvedat tezke zasoby a rozvazet je po parku. Srandaaa.. :/ A kdyz jsem tomu nasemu chytremu supervizorovi rekla, ze je to na me moc tezke a ze prsi a ze je to prace pro chlapa (nebyla jsem na to sama, nebojte) a jestli muzu jit brzo domu, tak se na me podival a rekl mi, ze az to budeme mit vsechno rozvezene. Podruhe kdyz jsme neco dovezli do naseho stanku a ja muodsekla a nastvane vytrhla papir z ruky, tak pochopil, ze se asi neco deje. Nacez mi rekl, ze spolu musime komunikovat. Tak jsem mu zopakovala, ze mam mokre boty, ty veci jsou tezke a prsi, nacez se na me divne podival a rekl, jestli si o tom chci promluvit, ale jelikoz jsem byla uz na pokraji sil, tak jsem na nej stekla: "ted opravdu ne!". A sla jsem, kdyz jsme vsechno rozvezli, tak se me jen zeptal, jestli jsem pripravena jit domu. Nic jsem mu na to nerekla, podepsala jsem mu papir a adios. Ted si tady na pokoji smrkam a kaslu a doufam, ze z toho nic velkeho nebude.. Thank you, Austin, thank you.. Proste den blbec...
A ja, i kdyz je teprv 9 vecer jdu spat...
Vase Teresa..